1. Můžeme v tréninku používat hračky místo pamlsků?

Hračky použít lze, ale s rozmyslem: ne každá hra je na hračku vhodná a hlavně o ni pes musí opravdu stát. Jinak se vyplatí zůstat u pamlsků.

2. Jak poznáš, že pes o hračku stojí dost na to, aby dávala v tréninku smysl?

Potřebuješ přirozený drive: pes chce hračku i venku (když se prostředí ztíží a zájem zmizí, tah tam není). A když mu ji vezmeš, napojí se na tebe a chce ji zpět / spolupracovat — ne aby se odpojil a šel si po svém.

3. Co je vlastně tou odměnou, když odměňuješ hračkou?

Odměnou není hračka jako věc, ale činnost s ní — hra. Hodnotu do ní vkládáš ty svou aktivitou. Když jen strčíš psovi hračku a nezúčastníš se, má to úplně jinou hodnotu než když se do hry ponoříš.

4. Pes se rád přetahuje, ale hračku nechce pustit. Jak ho pouštět naučit?

Hra drž-sedni-drž: hraješ si a blbneš, pak najednou úplně ztuhneš (jen hračku držíš, nehýbeš se). Pes ji časem pustí (přestane ho to bavit), ty dáš marker a zase spustíš zábavu. Pes pochopí, že puštění vrátí hru.

5. Pes s hračkou zdrhá a nenosí ji zpět, takže uděláš jen jeden pokus. Co pomůže?

Když pes s hračkou zdrhá, pomůže kouzelný roh (hodnota pelechu ho přivede zpět i s hračkou) nebo začít s méně atraktivním předmětem, který nemá tendenci ukrást, na krátkou vzdálenost — a postupně přidávat.

6. Do kterých konceptů se hračka hodí a do kterých spíš ne?

Hračka zvyšuje energii a drive, takže se hodí tam, kde to chceme: sebekontrola, zvýšení energie, přemýšlení ve vysoké excitaci, schopnost odpoutat se. Naopak do klidu, snížení energie, optimismu a uvědomění si vlastního těla (kde chceme klid nebo koncentraci) se moc nehodí.

7. Co obecně platí o počtu opakování při odměňování hračkou?

Odměna hračkou trvá déle, takže opakování bude méně — ale to neznamená odměňovat míň (odměna má být pokaždé). U shapingu se hračka nehodí: než dohraješ, pes zapomene, co vymyslel. Někde je naopak fajn jedno opakování za mega odměnu.

8. Chceš odměňovat hračkou cvik jako "packy na target" nebo "čumák do kyblíčku". Kdy hračku zapojit?

Hračku u těchto cviků zapoj až ve chvíli, kdy je pes umí a chápe. Tehdy hračka zvýší drive (pes je akčnější, rychlejší). Při samotném učení se drž jídla.

9. Proč je hračka výhodná u her jako "odsouvání do dálky" nebo "vyslání na target"?

U odsouvání do dálky a vyslání na target chceš budovat hodnotu dál od sebe. Hračka jde odhodit za psa, takže má motivaci jít pryč od tebe — na rozdíl od pamlsku, pro který bys musel k psovi chodit.

10. Jaký je rozdíl mezi hrou "na zemi je láva" a "jedeme pomalu", pokud jde o odhozenou hračku?

U "na zemi je láva" se pes k odhozené hračce nedostane (učí se, že je v tom kontextu nedostupná). U "jedeme pomalu" si pro ni po uvolňovacím povelu doběhne (teď ne, po povelu ano). Když pes zná oba typy, podporuje to jeho flexibilitu.

11. U hry na sebekontrolu (pes zaparkovaný mezi nohama, odhodíš hračku) — proč je dobré, aby pes "nikdy nevěděl, co přijde"?

Když pes neví, co přijde (někdy uvolnění rovnou, jindy nejdřív sebekontrola), trénuješ flexibilitu i přemýšlení ve vysoké excitaci. Kdyby to bylo pořád stejné, pes to zvládne jako naučený trik a situace se zklidní. Střídání naopak udrží excitaci — a právě na tu se v praxi potřebuješ připravit (když chceš klid, drž to naopak konstantní).

12. Proč je dobré psa naučit přijímat jídlo i hračku a podle čeho pak odměnu volit?

Pes by měl zvládnout přijímat obojí — hračkový pes, který v přítomnosti hračky nežere, je pro trénink nevýhodný. Když umí obojí, volíš odměnu podle toho, co v daném cviku potřebuješ (drive, nebo klid), ne podle momentální nálady psa.