Blíží se konec roku a s ním i bujaré silvestrovské oslavy. Jenže kdyby to byl jen jeden den v roce - pokud žijete ve městě, tak víte, že různé petardy a dělobuchy vás začnou provázet už od začátku prosince.

A pro jednu třetinu!!! psí populace (o ostatních zvířatech ani nemluvě) se tím rozpoutá peklo. 

Možná i vy máte psa, který v průběhu prosince:

• začne odmítat chodit ven
• nebo sklopí uši, stáhne ocas a jeho jediný cíl je jasný - dostat se domů - o nějakém užívání si procházky nemůže být řeč
• někteří psi svůj strach přetaví v extrémní obezřetnost a zvýšenou reaktivitu
• jiní přestanou venku přijímat pamlsky

A pak přijde samotný Silvestr. Je obtížné užít si čas s rodinou a přáteli, pokud váš psí parťák:

• zaleze do kouta
• třese se
• zrychleně dýchá

a zcela očividně je v extrémním stresu. 

Dokud jsem měla jen svého prvního psa, který Silvestra nijak neřešil, konec roku pro mě znamenal příjemný čas strávený s přáteli. 

A pak přišla Marcynka. Tu jsem si brala jako dospělou z útulku. A Silvestr pro ní znamenal opravdu extrémní stres. 

Silvestra jsem začala nesnášet a mou jedinou starostí na konci roku bylo kam zalézt, abych dopad novoročních oslav minimalizovala.

Řadu let jsme takto přežívali a Marcynka stárla. Byla ji diagnostikovaná srdeční vada. V tu chvíli jsem o ní začala mít opravdu strach. Kombinace psa kardiaka a extrémního stresu může být fakt průšvih. 

Začala mě deptat bezohlednost "ohňostrojářů", která má každoročně na svědomí spoustu zvířecích životů - ať už to jsou zaběhlí psí kámoši, kteří se nikdy nevrátí, starší či nemocní pejskové, kteří ten stres prostě nezvládnou či ptáci a jiná divoká zvířata.

A pak mi došlo že můžu vylézt z té pozice oběti.

Jestli budou nebo nebudou ohňostroje nejspíš neovlivním. 

Ale jak na ně budou moji psi reagovat a do jaké míry jim budou způsobovat stres ovlivnit mohu.

Rozhodla jsem se udělat maximum pro to, aby je zvládli přečkat v co největším klidu a pohodě. 

A chtěla bych to umožnit i vám.

Sama jsem tomuto problému strašne dlouho nepřikládala důležitost. Je to přeci jen jeden den v roce. 

Ale chci na vás apelovat, abyste tento problém začli řešit včas. 

• U psů, kteří se opravdu hodně bojí, to začněte řešit dřív, než se dostanou do věku, kdy jim extrémní stres bude moct způsobit vážné zdravotní komplikace.
• U psů, kteří se bojí jenom trochu, s tím začněte pracovat co nejdříve - neřešený strach bude eskalovat.

Prostě začněte včas. Váš pes vám za to jednou poděkuje. 

Jako bonus získáte sebevědomějšího, optimističtějšího a pohodovějšího psího parťáka i po zbytek roku. 

Ale jak na to?

Možná jste zkoušeli pouštět svému psovi nahrávky ohňostrojů a spojovat to s odměnou. Jenže krom toho, že reálný efekt byl nejspíš naprosto minimální, to také po pár dnech začala být příšerná nuda. 

Nebudu vám mazat med kolem pusy. Pokud je váš pes nyní při ohňostrojích v extrémním stresu, tak se s vámi na konci roku prostě nepůjde zvesela dívat na novorční ohňostroj.

Strach ze zvuků je komplexní problém a nelze ho vyřešit mávnutím kouzelného proutku (pokud vám tedy pes neohluchne). ANO, jde řešit, ale NE, nejde to hned.

ALE povím vám, že do konce roku můžete:

• zmírnit strach Vašeho psa z petard a ohňostrojů a prožít letošního Silvestra víc v pohodě, než toho loňského
• vidět přesah tréninku i v běžném životě (váš pes začne být sebevědomější, optimističtější, začne vás více vnímat jako oporu)
• zlepšit si se svým psem vztah a užít si při tréninku spoustu zábavy

A stačí vám 5-10 minut denně, několikrát v týdnu.

Stačí se držet těchto tří klíčů. 

1.klíč: NAUČTE SE ČÍST SVÉHO PSA

Zde se nabízí krásná analogie s reaktivitou. Většina lidí dnes už ví, že psího reaktivce nemůžete ve jménu tréninku vystavovat situacím, které nezvládá a očekávat, že se díky tomu bude jeho chování zlepšovat. Je potřeba začít s takovou intenzitou, kterou dané zvíře zvládne a postupně přidávat.

A při tréninku na hluky to platí úplně stejně. 

Jenže - abychom poznali vhodnou intenzitu hluku pro nácvik, musíme se naučit číst řeč těla svého psa. 

Pro účely tréninku rozlišujeme pět stresových zón:

• zelenou, kdy si pes přítomnost stresoru vůbec neuvědomuje
• modrou, kdy si pes přítomnost stresoru uvědomuje, ale vůbec jej neřeší
• žlutou, kdy jsou vidět první drobné známky stresu, pes je v lehké nepohodě, nicméně  pořád vnímá a bere odměny i nízké hodnoty
• oranžovou, kdy je pes v intenzivním stresu, nicméně je stále schopný brát odměny vysoké hodnoty
• červenou, kdy je pes úplně mimo, nežere, jeho jedinou starostí je utéct nebo se někam schovat, často se třese, sliní, zrychleně dýchá

A v čem je problém? Průměrný majitel psa pozná až oranžovou a červenou zónu. Jenže pro efektivní trénink se (v závislosti na použité metodě) potřebujeme pohybovat v modré nebo žluté zóně. 

2. klíč: ŽEBŘÍK OBTÍŽNOSTI

Pokud jste zkušenější majitelé psů, nejspíš znáte pár metod, jak strach ze zvuků odstranit.

Někdo vám řekne, ať psa na ránu upozorníte, druhý vám doporučí START/STOP a třetí vám poví, že máte psa hned po zvuku nakrmit.

A všichni mají pravdu. A přesto tam něco chybí.

Pokud chcete být v tréninku opravdu efektivní, je potřeba si uvědomit jednu zásadní věc - každá tato metoda je pro psa jinak obtížná. Až teprve když se je naučíte sestavit do žebříku obtížnosti, tak pochopíte, jak je v tréninku efektivně kombinovat a celý proces výrazně urychlit.

• pes má největší kontrolu nad situací, pokud se používá START/STOP  - v tréninku se tak relativně snadno dostanete k hlukům vyšší intenzity
• překlenovací obtížnost je ta, že psa upozorníte, že nějaká rána přijde
• a pak zůstane jen klasické kontra-podmiňování, kdy ránu spojujete s něčím pozitivním, např. s jídlem

Není to o tom, že by některá z těch metod byla lepší než jiná. Je to o tom naučit se je vhodně propojit a kombinovat - a tato dovednost vám  pomůže nejen při odstraňování strachu z petard, ale i při řešení jakéhokoliv jiného problémového chování souvisejícího se stresem. Vědět, v které fázi tréninku má která metoda své místo. Naučit se používat žebřík obtížnosti. 

3. klíč: KONCEPTY

A závěrečná ingredience? Jasně že jsou to koncepty.

Kdokoliv jste se někdy pokoušel odstraňovat strach z ohňostrojů pouze s použitím nahrávek, tak pochopíte, proč koncepty potřebujeme.

Ano, pes není hloupý a pozná, že ohňostroj jdoucí z vašeho telefonu není to stejné jako ohňostroj venku.

A nahrávky jsou při tréninku důležité. Umožňují nám hrát si s intenzitou zvuku. Ale samy o sobě ve většině případů nestačí. 

Co potřebuje váš pes za mentální dovednosti, aby zvládl ustát stresově náročnou situaci?

A jsme u posledního klíče. Konceptů.

Koncepty jsou sada 21 různách mentálních a emočních dovedností, které umíme u psa podpořit. S trochou nadsázky by se dali nazvat “emoční inteligencí pro psy”. 

Jak do toho tedy zapadají koncepty?

Pro úspěšné zvládnutí Silvestra je nezbytné u vašeho psa podpořit tři koncepty - "novinky", "optimismus" a "přemýšlení ve stavu vysoké excitace".

Díky konceptu "novinek" nám snadno dojde k zevšeobecnění naučených dovedností - tj. nezaseknete se u toho, že váš pes zvládá petardy v televizi, ale nezvládá petardy z venku. 

"Optimismus" podpoří celkový náhled vašeho psa na okolní svět a umožní mu z ambivalentních situací očekávat to dobré. 

A "přemýšlení ve stavu vysoké excitace"? Váš pes nejspíš není z rachejtlí excitovaný v tom smyslu že by se na ně těšil, ale rozhodně v něm vyvolávají velmi silné emoce - s největší pravděpodobností strach. A díky konceptu "přemýšlení ve stavu vysoké excitace" se naučí vnímat i v těch intenzivních emocích. A nebýt úplně mimo.